ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU 7. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

Evangelium:

(Matky přinášely k Ježíšovi) děti, aby jim požehnal. Ale učedníci (jim) to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim. (Mk 10,13-16)

Podcast:

Zamyšlení:

Více než kdy jindy mají děti co říci, i když slovo “dítě” znamená “ten, kdo nemluví”. To můžeme lépe ocenit na jejich schopnostech při práci s elektronickými zařízeními: vědí, jak je zapnout a vypnout, jak je správně používat, a dokonce i to, jak nás, dospělé, vést, ať i my je můžeme správně používat. Jeden známý novinář říkával, že “i když nemluvňata nemluví, neznamená to, že nemyslí”.
V tomto úryvku Markova evangelia najdeme několik úvah: “Lidé přinášeli k Ježíši děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je napomínali”. Pán, kterému nevadilo vztahovat se ke každému, se však ještě více spojoval s nemluvňaty. Proto se Ježíš, když to viděl, rozhořčil a řekl jim: “Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království”.
Pomáhající láska se musí řídit prioritami: začíná u těch nejpotřebnějších. A pokud má každý právo přistoupit k Ježíši, jsou nemluvňata těmi prvními, kdo se této výsady mohou těšit: “Nechte děti přijít ke mně, nebraňte jim”. Měli bychom si však uvědomit, že když pomáháme těm nejpotřebnějším, stává se, že z toho máme prospěch jako první. Proto nás Mistr varuje: “Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, nevejde do něj”. A v souladu s prostotou a otevřeností těchto dětí: “Potom je objal, požehnal jim a vložil na ně ruce”. Musíme se naučit umění objímat Boží království. Kdo je jako dítě, snadno vnímá, že všechno je dar, milost. Ze své malosti bychom měli být otevřeni přijetí druhých. A abychom “přijali” Boží přízeň, musíme naslouchat a kontemplovat s “vnímavým mlčením”. Sv. Ignác z Antiochie řekl Efezanům: “Je lépe, když člověk mlčí a je [křesťanem], než když mluví a není jím. (…) Ten, kdo má Ježíšovo slovo, je skutečně schopen slyšet i jeho samotné mlčení, aby byl dokonalý a mohl jak jednat, jak mluví, tak být poznán podle svého mlčení”.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• “Je snazší se rozzlobit než se krotit, je vhodnější vytrvale trestat vlastní netrpělivost a pýchu než napravovat chlapce. Musíme být přísní, ale laskaví a mít s nimi trpělivost. Za vzor vám dávám Pavlovu laskavost, kterou prokazoval svým nově obráceným.” (Svatý Jan Bosko)
• “Z lůna své Matky přijímá Ježíš všechna rizika lidského sobectví. Dnes jsou sobectvím ohroženy i děti, a to i nenarozené. Také naše individualistická kultura dnes odmítá být plodná; utíká se k permisivitě, která se nivelizuje směrem dolů, ačkoli cenou za tuto neplodnost je nevinná krev.” (J. K.) (František)
• ” „Uchovávej se v prostotě a nevinnosti a budeš jako děti, které neznají zlo, jež pustoší lidský život.“ (Katechismus katolické církve, č. 2517)

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.