ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK 33. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK 33. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

Slova svatého evangelia podle Lukáše: „Když se přiblížil k Jeruzalému a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl: ´Kéž bys v tento den poznalo i ty, co je pro tebe k pokoji! Nyní však je to tvým očím skryté. Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem, oblehnou tě a sevřou ze všech stran, srovnají tě se zemí, vyhladí tvé děti a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň´.

Lk 19, 41 – 44

Evangelium dnes představuje obraz Ježíše „který zaplakal“ nad osudem vyvoleného města, které nepoznalo čas navštívení svého Spasitele. Jestliže sledujeme nejnovější zprávy o Jeruzalému, můžeme snadno aplikovat Ježíšův nářek na toto město, které je svaté a zároveň tak velkým zdrojem odloučení. Když se však na to podíváme dále, můžeme vidět Jeruzalém jako město vyvoleného lidu, který tvoří církev, a navíc ho můžeme vidět i jako svět, kde tato církev musí plnit své poslání. Pokud se na to tedy podíváme takto, uvidíme společnost, která dosáhla nejvyššího pokroku v oblasti technologie a vědy, ale sténá a pláče nad tím, že se musí zároveň potýkat s hrubostí sobectví svých členů. Společnost kolem sebe postavila zeď násilí a morálních poklesků, a ta pak lidi rozděluje, mnohé odsuzuje k sobeckému životu v konzumním individualismu. Stručně řečeno, stále mezi námi můžeme najít lidi, kteří si neporadili a nerozpoznali Boha, který je navštívil (srov. Lk 19,44).

My křesťané však nemůžeme jen uvíznout ve svém truchlení, ani nemůžeme být předzvěstí neštěstí, ale spíše lidmi naděje. Známe konec příběhu, víme, že Kristus zdi rozbořil a zlomil řetězy: slzy, které prolévá v tomto evangeliu, doplní krev, kterou nás zachránil. Ve skutečnosti je Ježíš přítomen ve své Církvi, zejména skrze ty, kteří jsou nejvíce v nouzi. Musíme porozumět jeho přítomnosti, abychom porozuměli Jeho něžnosti vůči nám. Svatý Ambrož nám říká, že Jeho láska je tak transcendentální, že se stal malým a pokorným, abychom my mohli být velcí; Přijal plenky jako nově narozené dítě, abychom mohli být osvobozeni z pouta hříchu; Přijal utrpení dřeva kříže, abychom se mohli objevit mezi hvězdami nebe … Proto musíme děkovat Bohu a objevit uprostřed nás Toho, kdo nás navštěvuje a vykupuje.

Podcast:

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.

Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.

Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.

Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.

Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.

Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.

Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.

Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.

Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.

Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.

Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení  polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.

Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.





Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.