ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK PO POPELEČNÍ STŘEDĚ

Evangelium:
Ježíš řekl svým učedníkům, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších,
velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce
jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by
chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho. Vždyť co
prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí?“ (Lk 9,22-25)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes je první postní čtvrtek. Popel, který nám včera církev položila na čelo, je stále čerstvý a má
nám připomínat čtyřicetidenní cestu. V evangeliu nám Ježíš ukazuje dvě cesty: cestu kříže, kterou
musel podstoupit, a naši vlastní cestu za ním. Jeho cesta je křížovou cestou a cestou smrti, ale také
cestou jeho slávy: „Syn člověka musí velmi trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být
zabit a třetího dne vzkříšen.“ (Zj 2,8). (Lk 9,22). Cesta, kterou musíme jít, je v podstatě stejná jako
ta, kterou šel Ježíš, a on nám ukazuje, jak po ní jít: „Kdo chce jít za mnou…“ (Lk 9,23). Objímajíc
svůj kříž, Ježíš se podřídil vůli svého Otce; pokud jde o nás, neseme ten svůj na svých bedrech a
následujeme ho na jeho křížové cestě. Ježíšovu cestu lze shrnout do tří slov: utrpení, smrt, vzkříšení
z mrtvých. Tři aspekty tvoří i naši vlastní cestu (dva postoje a podstata našeho křesťanského
povolání): Ježíšův postoj: sebezapření, nesení svého kříže každý den našeho života a následování
Ježíše. Pokud nezapřeme sami sebe a nevezmeme svůj kříž, snažíme se pouze vyhovět si a být sami
sebou – chceme „zachránit svůj život“, jak říká Ježíš. Tím, že si ho chceme zachránit, ho však
ztratíme. Naopak ti, kdo se kvůli Ježíši nebudou vyhýbat svému utrpení a kříži, si život zachrání. To
je výsledný paradox našeho následování Ježíše: „Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám
sebe zahubí nebo si uškodí?“ (Lk 9,25). Slova našeho Pána, která uzavírají toto dnešní evangelium,
nesmírně otřásla svatým Ignácem a podnítila jeho obrácení: „Co by se stalo, kdybych udělal to, co
udělali svatý František a svatý Dominik?“. Kéž by v tomto postním období stejná slova pomohla
přispět i k našemu obrácení…!

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.