ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU NEPOSKVRNĚNÉHO SRDCE PANNY MARIE

Evangelium:

Jeho rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině (poutníků), ušli den cesty; (teprve potom) ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali!“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. (Lk 2,41-51)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes slavíme památku Neposkvrněného Srdce Panny Marie – Srdce čisté, Bohem naplněné, zcela otevřené k naslouchání a věrné poslušnosti. V biblickém pojetí představuje srdce nejhlubší jádro člověka – pramen, z něhož vycházejí myšlenky, slova i skutky. A co pramení ze Srdce Panny Marie? Víra, poslušnost, něha, ochota, duch služby, statečnost, pokora, prostota, vděčnost… a celá „růžencová kytice“ ctností.

Odkud tento poklad vyvěrá? Odpověď najdeme v Ježíšových slovech: „Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6,21). Pokladem Panny Marie je její Syn – a celé její srdce spočívá v něm. Všechny její myšlenky, slova i činy mají svůj počátek i naplnění v kontemplaci a lásce k Pánu. Dnešní evangelium to krásně ilustruje: po scéně, kdy dvanáctiletý Ježíš zůstává v chrámě, čteme: „Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci“ (Lk 2,51). Svatý Řehoř z Nyssy k tomu poznamenává: „Bůh se dává spatřit těm, kdo mají čisté srdce.“ A co všechno si Maria ve svém srdci uchovává? Od chvíle Zvěstování až po Kristovo nanebevstoupení – a skrze bolest Kalvárie – nese ve svém nitru mnoho hlubokých, v modlitbě dozrávajících vzpomínek: radost ze setkání s andělem Gabrielem a přijetí Boží vůle, první políbení a obejmutí novorozeného Spasitele, první krůčky jejího Syna po této zemi, pohled na Ježíše rostoucího v moudrosti a milosti, její diskrétní účast na svatbě v Káně, Ježíšova slova při veřejném působení, vykupitelské utrpení kříže, naděje a radost velikonočního rána…

Prosme dnes Pána, aby i naše srdce naplňoval radostí z lásky – lásky stále dokonalejší, celosrdečné, takové, jakou žila a žije Panna Maria, naše Matka.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Uzel Eviny neposlušnosti byl rozvázán poslušností Marie.“
  (sv. Irenej z Lyonu)

• „Zbožnost k Srdci Panny Marie má zásadní význam: protože Maria miluje celým srdcem jak svého Syna, tak celé lidstvo, stává se jedinečným nástrojem, který nás k Němu přivádí.“
  (sv. Jan Pavel II.)

• Nalezení Ježíše v chrámě je jediná událost, která přerušuje mlčení evangelií o letech Ježíšova skrytého života. Ježíš zde dává nahlédnout do tajemství svého naprostého zasvěcení se poslání, jež vyplývá z jeho božského synovství: „Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ (Lk 2,49). Maria a Josef „jeho slovu nerozuměli“, ale přijali je s vírou a Maria „to všechno uchovávala ve svém srdci“ (Lk 2,51) po celá ta dlouhá léta, kdy Ježíš zůstával skryt v mlčení obyčejného života. (KKC, par. 534)