ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. ALOISE GONZÁGY, ŘEHOLNÍKA

Evangelium:

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat, a druhého milovat, nebo se bude prvního držet, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou – a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je, a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní! Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení.“ (Mt 6,24-34)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes si připomínáme svatého Aloise Gonzagu (1568–1591), patrona křesťanské mládeže. Vzdor všem privilegiím, která mu nabízel jeho šlechtický původ, se už v raném věku zřekl světské budoucnosti a cele se odevzdal Bohu. Zemřel ve věku pouhých 23 let, obklopen pověstí svatosti. Ano, Alois zemřel velmi mladý – dokonce dříve než Ježíš Kristus. Ale co vlastně znamená být mladý? Je mladost opravdu jen otázkou věku? Život ukazuje, že existují mladí lidé, kteří jsou vnitřně „mumifikovaní“, a naopak staří, kteří září životem a nadějí. Jak připomíná papež František: „Mladost je víc než jen období života, je to stav ducha.“ Krásným příkladem je svatý Jan Pavel II., který se na sklonku života označil za „mladého muže ve věku 84 let“. Říkával, že „staří jsou ti, kdo už nemají žádné plány“. A skutečně – v okamžiku své smrti měl stále naplánovaný program na dalších šest měsíců. Z toho jasně vyplývá, že počet let je pouze vnější, a tedy povrchní ukazatel mládí. Ježíš Kristus – „věčně mladý“, jak říká papež František – se narodil před více než dvěma tisíci lety. Ale kdo by si troufl říct, že je „starý“? Z pohledu víry – z hlediska nadpřirozeného a věčného – ztrácí roky svou váhu. Co znamená 70, 80 nebo 2000 let tváří v tvář věčnosti? Nic. Jestliže Kristus vstal z mrtvých, jestliže skutečně „Ježíš žije“, pak mládí dostává nové měřítko: lásku. A to znamená: samotného Krista. Nová míra zní: „Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás“ (Jan 13,34).

A právě takto žil svatý Alois. V roce 1591, kdy Řím zasáhla ničivá epidemie, pečovali jezuité o nemocné a umírající. Alois neváhal – nosil nemocné na zádech, sloužil jim, staral se o ně. Nakonec sám onemocněl a zemřel. Ale byl jeho život skutečně „krátký“? Možná ne – neboť jak říká papež František: „Náš život na zemi dosahuje plnosti tehdy, když se stává obětí.“