Zamyslenia

ZAMÝŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. AMBROŽE, BISKUPA A UČITELE CÍRKVE

ZAMÝŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. AMBROŽE, BISKUPA A UČITELE CÍRKVE

Když jednoho dne Ježíš učil, seděli kolem farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech možných míst v Galileji i v Judsku a z Jeruzaléma. Moc Páně v něm působila, aby uzdravoval. Tu přinášeli muži na lehátku člověka, který byl ochrnutý, a pokoušeli se ho vnést dovnitř a položit před něj. Když ho pro zástup lidí neměli kudy pronést, vystoupili na střechu, a otvorem ve stropě ho i s lehátkem spustili doprostřed před samého Ježíše. Když viděl jejich víru, řekl: “Člověče, odpouštějí se ti hříchy!”

Učitelé Zákona a farizeové začali uvažovat: “Co je to za člověka? Dopouští se rouhání! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh.” Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl jim: “O čem to v srdci uvažujete? Co je snadnější – říci: ‘Odpouštějí se ti hříchy’, nebo říci: ‘Vstaň a choď’? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy” – řekl ochrnutému: “Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!” A on před nimi hned vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a velebil Boha. Všechny pojal úžas a velebili Boha. Byli plní bázně a říkali: “Dnes jsme viděli něco podivuhodného!” Lk 5,17-26

Zamyšlení:

Ježíš svým jednáním naplňuje mesiánské předpovědi: uzdravuje, přináší naději, projevuje se mocnými skutky, ale mnohem víc než na fyzickém uzdravení člověka mu záleží na jeho nitru. Starověk vnímal častou souvislost mezi nitrem člověka a jeho nemocí. Tím není řečeno, že každá nemoc či postižení mají původ v nějakém vnitřním nebo etickém problému, ale leckdy tomu tak je, jak odhaluje i moderní tzv. celostní medicína.

Ježíš uzdraví člověka, což je vnímáno jako něco božského, ale když odhalí souvislost mezi hříchem a nemocí, tedy když napřed zbaví člověka příčiny jeho neduhu a pak teprve neduhu samotného, jenž je průvodním jevem, jsou jeho oponenti šokováni. Jednak prokazuje božskou moc (hříchy může odpouštět jen Bůh), jednak odhaluje jejich pokrytectví – jde vždy primárně o uzdravení vztahu člověka k Bohu, pak teprve o symptomy a jejich odstranění.

Prosíme-li o uzdravení nějakého člověka, prosme nejdříve o uzdravení vlastního srdce, vlastních úmyslů, pak o uzdravení vztahu daného člověka k Bohu a teprve nakonec o uzdravení fyzické.

Text připravila: Doc. PhDr. Mireia Ryšková, Dr. Theol.

katedra biblických věd

Podcast:

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.

Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.

Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě
celým srdcem.

Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa,
učiň, abychom v něm byli všichni jedno.

Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom
oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.

Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny
k svému Synu.

Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte
šířit Boží království na zemi.

Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám
služebníky evangelia.

Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte
hlasatelům víry.

Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci,
přimlouvejte se za všechny stavy církve.

Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a
Josefo, blahoslavení  polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte
nám v apoštolské práci.

Před světlem Slova a Duchem milosti, ať
ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích
všech lidí. Amen.

Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!

Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.
kontakty zamyslenia mis. omš. sp. menu Dar na misie