Evengelium:
V ten čas údělný kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi a řekl svým dvořanům: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých, a proto v něm působí zázračné síly.“ Herodes dal totiž Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu vytýkal: „Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!“ Nejraději by ho připravil o život, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka. Když se však slavily Herodovy narozeniny, tančila dcera té Herodiady před hosty. Herodovi se (tak) zalíbila, že jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. Ona z návodu své matky řekla: „Dej mně hned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům nařídil, aby jí vyhověli, a dal Jana ve vězení stít. Jeho hlava byla přinesena na míse a dána dívce a ta ji donesla své matce. Potom přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili ho. Pak šli a oznámili to Ježíšovi. (Mt 14,1-12)
Podcast:
Zamyšlení:
Dnešní evangelium nám nabízí, abychom se zamysleli nad nespravedlností: nad stětím svatého Jana Křtitele, a zároveň obsahuje pozvání abychom v Božím slově objevili potřebu jasného a konkrétního svědectví naší víry, které by naplnilo svět nadějí.
Soustřeďme se teď v naší úvaze na osobu tetrarchy Heroda. Je to pro nás vlastně „protisvědectví“, ale pomůže nám zdůraznit některé zajímavé aspekty, dost důležité pro naše svědectví víry uprostřed světa. „Zpráva o Ježíši se donesla ke králi Herodovi“ (Mt 14,1). Toto tvrzení podtrhuje zřejmě správný, ale ne příliš upřímný postoj. Je to stejný druh skutečnosti, jaký dnes můžeme najít u mnoha lidí a možná i u nás samých. O Ježíši slyšeli mnozí, ale kdo to vlastně je, jaký význam pro náš osobní život v něm můžeme najít?
Především musíme dát správnou odpověď; Herodova odpověď je jen vágní informací: „Tento muž je Jan Křtitel. Jan vstal z mrtvých“ (Mt 14,2). Nejspíš nám zde bude chybět Petrova odpověď na Ježíšovu otázku: Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha“ (Mt 16,15-16). A toto tvrzení neponechává žádný prostor pro strach nebo lhostejnost, ale naopak dává prostor svědectví založenému na evangeliu naděje. Takto to definoval svatý otec Jan Pavel II. ve své apoštolské exhortaci Církev v Evropě: „Proto ve spojení s celou církví vyzývám své bratry a sestry ve víře, aby se v důvěře neustále otevírali Kristu, nechali se jím obnovovat a hlásali všem lidem dobré vůle v síle pokoje a lásky, že kdo se setkává s Pánem, poznává Pravdu, objevuje Život a nachází Cestu, která k němu vede.“
Tak tedy bratři a sestry dnes, v sobotu, nechť nám Matka Boží, Matka naděje, pomůže skutečně objevit Ježíše a vydávat o něm svědectví našim bratřím.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
