Evangelium:
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem). (Lk 1,57-66.80)
Podkast:
Zamyšlení:
Dnes slavíme Narození sv. Jana Křitele. Jan je mužem kontrastů: žije v tichu pouště, ale právě odtud přesvědčivým hlasem oslovuje zástupy a vyzývá je k obrácení; je natolik pokorný, že říká, že je pouze hlasem, nikoliv Slovem, ale slovy nešetří a odvažuje se obvinit a odsoudit všechny nespravedlnosti i samotného krále; nabádá své učedníky, aby se setkali s Ježíšem, ale nevadí mu kárat krále Heroda, když je ve vězení. Je tichý a pokorný, ale zároveň dostatečně silný a odvážný, aby prolil svou krev. Jan Křtitel je velký muž! Největší ze všech, jak řekne sám Ježíš ve své chvále, ale je pouze Kristovým předchůdcem. Možná, že tajemství jeho velikosti spočívá v uvědomění si, že byl vyvolen Bohem; tak to vysvětluje evangelista: „Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).“ (Lk 1,80). Celé jeho dětství a mládí bylo poznamenáno tím, že dobře pochopil své poslání: vydávat svědectví; což činí tím, že křtí Krista v řece Jordánu, připravuje zástupy pro Pánův příchod a na konci svého života prolévá svou krev za pravdu. S našimi znalostmi o Janovi bychom mohli odpovědět na otázku, nad kterou si lámal hlavu jeho současník: „Co asi z toho dítěte bude?“ (Lk 1,66). Skrze křest jsme byli všichni vyvoleni a posláni vydávat svědectví o Pánu. V prostředí lhostejnosti je svatý Jan mocným příkladem k napodobování; svatý Augustin říká: „Obdivuj Jana, jak jen můžeš, neboť ten, kterého obdivuješ, je prospěšný Kristu. Trvám na tom, že je Kristu prospěšný, protože tě vede a díky jeho příkladu můžeš na cestě za Kristem postupovat vpřed. U Jana nám jeho postoj posla, jasně vyjádřený v pozorné modlitbě k Duchu svatému, v jeho statečnosti a pokoře, pomáhá vytvářet nové horizonty svatosti pro nás i pro naše bratry.
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
