ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK 30. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK 30. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

Slova svatého evangelia podle Lukáše:

V těch dnech vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem. Sestoupil (z hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravováni byli také ti, které trápili nečistí duchové. Každý z toho množství (lidí) se ho snažil dotknout, protože z něho vycházela síla a uzdravovala všechny. (Lk 6, 1219)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes můžeme přemýšlet o celém komplexu Ježíšova života. Život, který má dva zcela zřetelně vymezené body: modlitbu a činnost. Pokud máme jako křesťané napodobovat Ježíšův život, nemůžeme se žádného z těchto dvou rozměrů zříci. Všichni křesťané, dokonce i ti, kteří se zasvětili kontemplativnímu životu, mají a musí mít určité chvíle pro modlitbu a určité jiné pro činnost. Délka každého z nich se samozřejmě může lišit. Vidíme, že i řeholníci a řeholnice v uzavřených řádech věnují značnou část svého času nějaké činnosti. Na druhou stranu ti z nás, kteří jsou více “světští”, pokud chtějí napodobovat Ježíše, by neměli vykonávat horečnou činnost, aniž by ji rozložili modlitbou. Svatý Jeroným říká: “I když nám apoštol nařídil, abychom se modlili stále, (…) musíme tomuto cvičení věnovat určité předem určené hodiny”.

Potřeboval Ježíš tyto dlouhé hodiny osamělé modlitby, když všichni ostatní spali? Teologové zkoumají psychologii Ježíše jako člověka: do jaké chvíle jeho síla pramenila také z božského rozměru, božské přirozenosti, a do jaké chvíle byl tím, kdo byl podobně zkoušen ve všech směrech, a přece bez hříchu. Jeho modlitební “praxe” musí být pro nás jasným příkladem, protože když se modlil, modlil se tak, aby nás to učil a čerpal tak z lidské přirozenosti, jíž má.

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.





Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.

Copyright © 2017 Spoločnosť Božieho Slova.
Všetky práva vyhradené.
Prihlásenie