Slova svatého evangelia podle Marka:
Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. Řekl jim: „Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je. Mk 6,7-13
Podcast:
Zamyšlení:
Dnes se evangelium zmiňuje o prvním vyslání apoštolů. Ježíš Kristus posílá Dvanáct, aby kázali, uzdravovali nemocné a pomáhali lidem na cestě ke spáse. To je poslání církve a také naše poslání. Druhý vatikánský koncil říká: „Křesťanské povolání je ze své podstaty povoláním k apoštolátu. Žádný pokřtěný nemůže zůstat nečinný! Kdo by tedy neusiloval o dosažení lidského a duchovního růstu, byl by pro Církev stejně neužitečný jako pro sebe“.
Gustave Thibon říkával, že náš svět potřebuje „doplněk duše“, aby se regeneroval. Kristova nauka je jediným lékem, který může vyléčit všechny nemoci světa. Svět je v krizi. Nejde však jen o částečný úpadek mravních či lidských hodnot: jde o krizi všeho. A nejpřesnějším termínem, který by to mohl definovat, by byla „krize duše“. S milostí a učením Ježíše se my křesťané ocitáme uprostřed časných struktur lidí, abychom jim mohli vštípit myšlenku na věčný život a vést je k našemu Stvořiteli. My křesťané nemůžeme tomuto světu uniknout. Jak napsal Bernanos: „Byli jsme hozeni vprostřed těsta, jsme uprostřed zástupu, jako droždí; znovu dobijeme, palec po palci, Vesmír, který nám hřích vyrval. Ó Pane, vrátíme ti to tak, jak jsme to přijali za jitra světa, se vším jeho řádem a veškerou jeho svatostí.“ Tajemství spočívá v tom, že milujeme svět celou svou duší a žijeme s láskou to povolání, které Ježíš Kristus dal apoštolům a tím i nám všem. Slovy svatého Josemaria můžeme potvrdit: „Apoštolát je láska k Bohu, která překypuje radostí, oddaností druhým (…). A naše touha šířit náš apoštolát je přesným, adekvátním a nezbytným projevem našeho vnitřního života.“ Toto musí být naše každodenní svědectví mezi lidmi v jakékoli etapě světa.
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
