Evangelium:
Pán řekl (znalcům Zákona): „Běda vám! Stavíte náhrobky prorokům, a vaši předkové je zabíjeli. Tím tedy sami dosvědčujete a schvalujete činy svých předků, neboť oni je zabíjeli, a vy jim stavíte (náhrobky). Proto také Boží moudrost řekla: Pošlu k nim proroky a apoštoly. Z nich některé budou zabíjet a pronásledovat, takže na tomto pokolení bude pomstěna krev všech proroků, prolévaná od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který byl zabit mezi oltářem a svatyní. Ano, říkám vám: Toto pokolení stihne (pomsta). Běda vám, znalci Zákona! Odstranili jste klíč k poznání. Sami jste (k němu) nedošli, a těm, kdo k němu chtěli dojít, jste v tom bránili.“ Když odtamtud odcházel, učitelé Zákona a farizeové začali na něho zle dorážet a zahrnovat ho spoustou otázek. Přitom na něj číhali, aby ho mohli chytit za slovo. (Lk 11,47-54)
Podcast:
Zamyšlení:
Dnes můžeme přemýšlet o významu, přijetí a zacházení s proroky: „Pošlu k nim proroky a apoštoly. Z nich některé budou zabíjet a pronásledovat…“ (Lk 11,49). Byly to osoby různého společenského či náboženského postavení, které přijaly Boží poselství a byly jím prodchnuty; poháněny Duchem svatým je sdělovaly znameními a slovy srozumitelnými své době. Bylo to poselství předávané pomocí řečí, zpravidla nepříliš chvályhodných, nebo pomocí rozličných skutků, téměř vždy obtížně přijatelných. Charakteristickým rysem proroctví je jeho nepohodlnost. Pro příjemce je to dar spíše nepříjemný, protože v hloubi duše bolí, a zároveň je dost náročný pro okolí. Prorokovi současníci předstírají, že ho odsoudili k mlčení, a pomlouvají ho, diskreditují a tak dále, dokud nezemře. Teprve až ten okamžik konečně nastane, je čas postavit mu pomník a vzdát mu hold, protože už nebude nikomu na obtíž. V současnosti máme také několik proroků, kteří se těší dobré pověsti. Matka Tereza, Jan XXIII., Mons. Romero… Pamatujeme si, co říkali a co od nás očekávali, plníme to, co nám ukázali? Naše generace bude muset skládat účty za to, že jsme tak snadno zapomněli, co nám říkali naši proroci. Stále existují osoby, které si nárokují „právo na výlučné vědomosti“ a které se – v nejlepším případě – s ní chtějí dělit pouze s těmi, kteří jim poskytují zázemí plné úspěchu a slávy. Osoby, které mezi sebe nepustí ty, kdo se snaží vstoupit na pole poznání, aby nebyly ohroženy tím, že se jiný dozví to, co vědí oni: „Běda vám, znalci Zákona! Odstranili jste klíč k poznání. Sami jste (k němu) nedošli, a těm, kdo k němu chtěli dojít, jste v tom bránili.“ (Lk 11,52). Stejně jako v Ježíšových dobách i dnes je mnoho těch, kdo analyzují věty a studují texty, aby zdiskreditovali toho, kdo by jim mohl být svými slovy nepohodlný: děláme totéž i my? „Není nic nebezpečnějšího než posuzovat Boží věci lidskými řečmi.“ (sv. Jan Chrysostom).
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
