ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. KLÁRY, PANNY

Podcast:

Evangelium:

Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně ‒ a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci. Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. (Jn 15,4-10)

Zamyšlení:

Dnes, v den památky svaté Kláry z Assisi (1194-1253), nasloucháme úryvku z Janova evangelia v souvislosti s Poslední večeří, kdy Ježíš při loučení se svými blízkými, kteří se chystají odejít, poukazuje na nový způsob, jak se k němu přimknout. On fyzicky odchází, ale my s ním můžeme zůstat mysticky a svátostně. V tak krátkém úryvku nás udivuje opakující se výraz “zůstat v”. Neříká “s”, ale “v”. Nejde o to udržovat společenství, ale udržovat přímo hlubokou intimitu vzájemného života s Ježíšem, jak se to ostatně děje s vinným kmenem a ratolestmi. Tentýž úryvek komentoval papež František: “Ježíš je vinný kmen a skrze něj – podobně jako je tomu u mízy stromu – přechází samotná Boží láska, Duch svatý, na ratolesti”. Plnost Ducha svatého přijímáme, když “jsme v něm” nebo “zůstáváme v něm”. To je koncentrované shrnutí života svaté Kláry: “zůstávat v” Bohu, vyjádřené spojením ratolestí a vinné révy, popisuje Klára ve svém čtvrtém dopise svaté Anežce České, kde vysvětluje, jak ona sama toto spojení prožívá: “Jeho náklonnost dojímá, Jeho kontemplace povzbuzuje, Jeho štědrost naplňuje, Jeho sladkost doplňuje, Jeho vzpomínka příjemně osvěcuje, Jeho vůně oživí mrtvé a Jeho přítomnost požehnává všechny obyvatele nebeského Jeruzaléma”. Evangelium naznačuje výstup k samotnému srdci života v Bohu: “Zůstat v” začíná tím, že je společenstvím, přítomností, niterností; pak se stává hnutím lásky, agapé, nasycením; a končí sdílenými plody této vzámenosti: patří vinnému kmeni, ale projevují se, rostou a zrají ve větvích. Vše ukazuje na vytrvalost v této výhni života: “Nyní zůstaňte” (J 15,9) v mé lásce.

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevÍry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.