ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. LUKÁŠE, EVANGELISTY

Evangelium:

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‘Pokoj tomuto domu!’ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‘Přiblížilo se k vám Boží království!’“ (Lk 10,1-9)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes, na svátek svatého Lukáše – evangelisty Kristovy laskavosti a mírnosti – církev předkládá evangelium, v němž jsou stanoveny hlavní rysy, jimiž mají být apoštolové Kristovi charakterizováni.

Především byli apoštolové přímo povoláni Pánem a jím posláni, aby jednali jeho jménem: je to sám Ježíš, kdo si vybírá ty, jimž chce svěřit konkrétní poslání! „Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků a poslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám přijít“ (Lk 10,1).

Protože však apoštol byl vyslán samotným Pánem, je ve všem zcela závislý na Něm. „Neberte s sebou měšec ani mošnu ani obuv a cestou nikoho nepozdravujte“ (Lk 10,4). Tento Ježíšův příkaz učedníkům znamená především to, že se mají plně spoléhat na svého Pána Ježíše a zcela se mu odevzdat – až do té míry, že mu vloží do rukou i to, co je pro jejich život nejnutnější: Pán, který se stará o kvítí na poli a krmí ptáčky, chce, aby jeho učedníci především hledali Boží království a „nepátrali po tom, co budete jíst a co budete pít, a nestrachovali se. To všechno shánějí národy tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete“ (Lk 12,29–30).

Apoštolové jsou rovněž těmi, kdo připravují cestu svému Pánu: hlásají jeho pokoj a uzdravují nemocné, čímž dosvědčují blízkost jeho království. Úkol apoštola má tedy prvořadý význam pro život církve i v jejím nitru, neboť přijetí Mistra mezi lidmi v budoucnu na něm závisí.

Nejlepším svědectvím svátku evangelisty – toho, který zaznamenal zvěstování radostné zvěsti – je připomenout nám apoštolský a evangelizační rozměr našeho křesťanského života.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Každý, kdo miluje Boha, věří, že evangelium bylo napsáno pro něj a že mu bylo darováno jako dar s posláním střežit tento drahocenný klenot.“ (svatý Beda Ctihodný)

• „Lukáš nás uvádí k poznání nenápadného, avšak pronikavého světla, které z něj vyzařuje, a zároveň nám podává skutečnost a události dějin.“ (papež sv. Jan Pavel II.)

• Tři zvlášť důležitá podobenství o modlitbě nám uchoval svatý Lukáš: První „o neodbytném příteli“ vybízí k modlitbě konané s naléhavostí: „Tlučte a bude vám otevřeno.“ Tomu, kdo se takto modlí, nebeský Otec „dá všechno, co potřebuje“, a hlavně Ducha svatého, v němž jsou všechny dary. Druhé o „neodbytné vdově“ je zaměřeno na jednu z vlastností modlitby: je třeba se stále modlit, neochabovat, mít trpělivost víry. „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ Třetí podobenství „o farizeovi a celníkovi“ se týká pokory srdce, které se modlí: „Bože, smiluj se nade mnou hříšným.“ Církev tuto modlitbu: „Kyrie eleison!“ stále koná. (Katechismus katolické církve, č. 2613)