Zamyslenia

ZAMYŠLENÍ NA PÁTEK PO 2. NEDĚLI POSTNÍ

Evangelium:

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Poslyšte jiné podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: `Na mého syna budou mít ohled.‘ Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: `To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmu: `Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné‘? Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“ Když velekněží a farizeové uslyšeli tato jeho podobenství, poznali, že mluví o nich. Hleděli se ho zmocnit, ale měli strach z lidu, protože (lidé) ho považovali za proroka. ( Mt 21,33-43.45-46)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes Ježíš v podobenství o proradných vinařích mluví o zradě důvěry; přirovnává vinici k izraelskému lidu a vinaře k náčelníkům vyvoleného národa. Jim a v nich všem Abrahamovým potomkům bylo svěřeno Boží království, ale oni toto dědictví zpronevěřili: „Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“ Vinařům je svěřeno Boží království, ale oni toto dědictví zpronevěřili. (Mt 21,43).

Na začátku Matoušova evangelia se zdá, že radostná zvěst je určena pouze izraelskému lidu. Již ve Staré smlouvě měl vyvolený národ za úkol zvěstovat a přinášet spásu všem ostatním národům. Izrael však svému poslání nebyl věrný. Ježíš, prostředník Nové smlouvy, kolem sebe shromáždí dvanáct apoštolů, symbol „nového“ Izraele, který je povolán přinášet úrodu plodů věčného života a hlásat jejich spásu všem ostatním národům.

Tímto novým Izraelem je církev, všichni pokřtění. V Ježíšově osobě a v jeho poselství jsme obdrželi jedinečný dar, který musíme učinit plodným. Nemůžeme souhlasit s individualistickým a krátkozrakým prožíváním naší víry; musíme ji předávat a dávat každému, kdo se k ní přiblíží. Z toho můžeme odvodit, že prvním naším cílem je předávat víru a prožívat jí v teple své rodiny, tedy křesťanského společenství. To nebylo, není a nikdy nebude snadné, protože: „Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním.“ (Mt 18,20).

Ale naše křesťanské společenství je otevřené, misijní, což znamená, že nikoliv díky nám, ale díky síle a kráse Vzkříšeného „uprostřed nás“ je přitažlivé ve všech svých gestech a činech a každý jeho člen má schopnost nadchnout druhé pro křest, pro nový život a stát se učedníky Vzkříšeného. A třetím plodem je žít s přesvědčením a jistotou, že v evangeliu můžeme najít řešení všech našich problémů. Žijme ve svaté bázni Boží, aby nám nebeské království nebylo odňato a dáno jiným.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

„Bůh nepotřebuje námahu, ale poslušnost.“ (Svatý Jan Zlatoústý)

„Dějiny proroků, jejich utrpení, vyprávějí o tom, že služebníci jsou hnáni. Ačkoli ´syna´ postihne stejný osud, ´Majitel´ vinici neopustí: pronajme ji jiným. Není to, co je řečeno v podobenství, vlastně popisem našeho současného světa?“. (Benedikt XVI.)

„Církev je obdělávaná půda, Boží pole. Na tom poli roste prastará oliva, jejímž svatým kořenem byli patriarchové a v níž docházelo a dojde ke smíření Židů a pohanů. Nebeský hospodář pěstuje církev jako vybranou vinici. Pravý vinný kmen je Kristus, jenž dává život a plodnost větvím, totiž nám, kteří prostřednictvím církve zůstáváme v něm a bez něhož nemůžeme nic dělat.“ (Katechismus katolické církve, č. 755).

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.

Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!

Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.
kontakty zamyslenia mis. omš. sp. menu Dar na misie