ZAMYŠLENÍ NA PÁTEK V OKTÁVU VELIKONOČNÍM

Evangelium:

Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, (a to) u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili. Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodí – nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami. Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a (vedle) chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, (bylo jich) stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi!“ Věděli, že je to Pán. Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání. (Jan 21,1-14)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes se apoštolové vracejí ke své obvyklé práci: k rybolovu. „Vyprávění je zasazeno do kontextu každodenního života učedníků, kteří se po otřesných dnech utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Pána vrátili do své země a ke své práci rybářů. Bylo pro ně těžké pochopit, co se stalo.“ (papež František). Možná jsou stále zmateni, žijí s určitou úzkostí a temnotou a rybolov se ukazuje jako neplodný. Nic neulovili! Ale „přestože se zdálo, že je všemu konec, Ježíš své učedníky „hledá“ ještě jednou. Je to on, kdo je jde hledat“ (papež František). Aniž by na to čekali, muž z břehu jim to říká: „Hoďte síť na pravou stranu lodi a něco najdete“ (Jan 21, 6). A skutečně, poslechneme-li slova onoho muže, rybolov je nadmíru bohatý: 153 ryb, tedy všechny pohanské národy, protože dobrá zpráva evangelia musí zasáhnout všechny lidi a všechny národy.

„Bůh se nechává kontemplovat těmi, kdo mají čisté srdce“ (sv. Řehoř z Nyssy). Z tohoto důvodu si to Jan, milovaný učedník, okamžitě uvědomil: „Pán je to!“ (Jan 21,7). Ano, Pán Ježíš vstal z mrtvých a žije navěky; není duch. Je to On osobně, kdo je zve k jídlu. Jak obdivuhodné gesto náklonnosti a něhy, které Ježíš učinil vůči svým! Víme, jak mu máme děkovat? Posloucháme Ho, když nám říká, abychom hodili síť směrem, který nám naznačí? Buďme šťastní, protože Pán vstal a všechny nás zve k novému životu, k životu Božích dětí, který je životem v Kristově lásce. A nebojme se, protože pravá láska zahání strach. Nic, naprosto nic není pro Boha nemožné. Musíme jen důvěřovat, milovat a modlit se.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „A proto nejblahoslavenější apoštolové a všichni učedníci, kteří byli zmateni jeho smrtí na kříži a slabí ve víře v jeho zmrtvýchvstání, byli tak posíleni jasností pravdy, že když Pán vstoupil do nebeských výšin, nejenže nebyli zasaženi žádným smutkem, ale dokonce byli naplněni velkou radostí.“ (svatý Lev Veliký)

• „Evangelista zdůrazňuje skutečnost, že nikdo se ho neodvážil zeptat: ´Kdo jsi?´ – věděli, že je to Pán. A to je pro nás důležité: žít intenzivní vztah s Ježíšem, důvěrný dialog a život takovým způsobem, že ho poznáme jako ‚Pána‘.“ (papež František)

• V evangeliích se různé osoby velmi často obracejí na Ježíše oslovením „Pane“. Tento titul vyjadřuje úctu i důvěru těch, kteří přicházejí k Ježíšovi a očekávají od něho pomoc a uzdravení. Pod vlivem Ducha svatého toto oslovení znamená uznání Ježíšova božského tajemství. Při setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem se stává klaněním: „Pán můj a Bůh můj!“ (Jan 20,28). Dostává onen nádech lásky a náklonnosti, kterým se bude vyznačovat křesťanská tradice: „Pán je to!“ (Jan 21,7). (Katechismus katolické církve, par. 448)

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.