Evangelium:
Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře,
zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho;
kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. Jestliže mi
kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže
mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou. Jn 12,24-26
Podcast:
Zamyšlení:
Dnes slavíme svátek věrného laika, který – lépe řečeno – byl věrný svému křtu a
zodpovědně s láskou ke Kristu a lidem plnil své vladařské povinnosti. Václav (907-935),
vnuk královny Ludmily (rovněž světice), byl zvolen za nástupce svého otce Vratislava.
Slovanská legenda vypráví, že Václav pomáhal všem chudým, oblékal nahé, krmil
hladové, vítal poutníky podle učení evangelia. Celkem vzato tedy plnil to, co bychom od
minimálně zodpovědného panovníka očekávali! Jakkoli jsme zvyklí na volební sliby a
zároveň na zklamání z nich, vždy rádi slyšíme tuto životopisnou poznámku vztahující se k
panovníkovi! Poučení adresované zejména dnešním politikům a státním úředníkům se
však týká i každého z nás, protože – svým způsobem – jsme “vládci” všichni. Evangelium
mluví o “službě”: “Kdo mi slouží, musí mě následovat, a kde jsem já, tam bude i můj
služebník”. (J 12,26). Kde najít Ježíše? Všude tam, kde je některý z vašich bratří. Václav
“nestrpěl žádné bezpráví vůči vdovám, miloval všechny lidi, chudé i bohaté” (“Slovanská
legenda”). Ježíš trpí v osobě potřebných kolem nás. Musíme si uvědomit, že mnohé
periferie jsou nám bližší, než si myslíme. Tam lze nalézt Krista! Václav byl zavražděn ze
závisti svým bratrem Boleslavem. Když chybí duch služby, daří se manipulaci a závisti.
Václav padl k zemi – u brány staroboleslavského kostela – se slovy: “Do tvých rukou, Pane,
svěřuji svého ducha” (srov. Lk 23,46). Pšeničné zrno však “odumře-li, vydá hojný užitek” (J
12,24). A tak Boleslav krátce nato litoval toho, co udělal, a nechal převézt bratrovy ostatky
do svatovítské katedrály v Praze.
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!