ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU 3. TÝDNE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ

Evangelium:

Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: “Přeplavme se na druhý břeh!” Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: “Mistře, je ti to jedno, že hyneme?” Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: “Mlč! Buď zticha!” A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: “Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?” Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali si mezi sebou: “Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?” (Mk 4, 35 – 41)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes vidíme, jak náš Pán kárá své učedníky za nedostatek víry: “Pořád ještě nemáte víru?” (Mk 4,40). Viděli projevy jeho božské moci, které nade vší pochybnost dokazovaly, že Ježíš Kristus je Boží Syn. Přesto mu někteří z jeho nejbližších následovníků nevěřili. Neuvědomovali si, že se nemají čeho bát, protože Pán je s nimi. Ježíš ve svém kárání uvádí přímou souvislost mezi vírou a odvahou. Význam je jasný. Budete-li ve mne věřit, budete mít také odvahu. Pokud nemáte odvahu, je to proto, že nemáte víru. Při jiné příležitosti, kdy apoštolové pochybovali, bylo vysvětleno, že nevěří, protože nepřijali Ducha svatého. Náš Pán potřeboval hojnost trpělivosti, aby apoštoly naučil tomu, čemu oni zase naučí nás, abychom i my mohli odvážně vydávat svědectví Ježíši, Božím Synu. Pokud my, kteří jsme jeho novodobými učedníky, říkáme, že máme víru, ale pak podlehneme strachu, když o něm máme mluvit s druhými, je vhodné, abychom si vyslechli tu výtku, kterou Ježíš dal svým ustrašeným učedníkům poté, co utišil bouři na Galileji. Obdrželi jsme Ducha svatého, který nám, pokud se vždy snažíme poslouchat Otcovu vůli, umožňuje vidět mimo pochybnosti a strach, že nás náš Pán pozitivně vede na naší cestě víry životem. Protože máme Ducha svatého, nemáme důvod se čehokoli obávat. Ježíš je jediným Pánem vesmíru, protože “i vítr a moře ho poslouchají” (Mk 4,41), jak si mezi sebou říkali jeho vyděšení učedníci. Když se tedy bojíte, zeptejte se sami sebe: – Proč jsem tak zbabělý? Jsou mé vlastní obavy tak skutečné nebo pro mě tak nezbytné, že na nich lpím, přestože mě nutí zpochybňovat nekonečnou Lásku mého Pána ke mně? Mnozí naši bratři a sestry, kteří zemřeli jako mučedníci, uměli na tuto otázku odpovědět nejen svými slovy v dobách klidu, ale i v dobách nebezpečí skutky, často za cenu vlastního života. S pomocí Boží milosti a navzdory vědomí nebezpečí, které jim hrozí, mnozí z našich bratří a sester podnikají kroky odvahy, které způsobují, že jejich víra a naděje v našeho Pána exponenciálně rostou. A když to dokážou oni, proč ne my?

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

    “Když se správně modlíme, mizí smutky jako sníh před sluncem.” (Svatý Jan Maria Vianney)

    “Apoštolové by se neměli bát hrozeb: Kristus – i když mlčí – je na lodi, a právě proto se nikdy nepotopila.” (Mt 24, 12) (Benedikt XVI.)

    První a poslední opěrný bod takové katecheze bude vždy sám Ježíš Kristus, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6). Jen tehdy, budou-li se křesťané na něho dívat s vírou, mohou doufat, že on sám v nich uskuteční svá přislíbení, a jen když ho budou milovat takovou láskou, jakou je miloval on, vykonají díla, která odpovídají jejich důstojnosti.  (Katechismus katolické církve, č. 1698)

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.