ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU 4. POSTNÍHO TÝDNE

Evangelium:

Když někteří ze zástupu slyšeli Ježíšova slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ Druzí zase: „To je Mesiáš!“ Ale jiní namítali: „Copak přijde Mesiáš z Galileje? Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, odkud David pocházel?“ Proto kvůli němu došlo v zástupu k roztržce. Někteří z nich ho chtěli zatknout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku. Služebníci (velerady) se vrátili k velekněžím a farizeům a ti se jich zeptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ Služebníci odpověděli: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil.“ Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se nechali svést? Uvěřil v něho někdo z předních mužů nebo z farizeů? Leda jen tahle luza, která nezná Zákon – kletba na ně!“ Jeden z nich, Nikodém, ten, který už dříve přišel za Ježíšem, jim namítl: „Odsoudí náš Zákon někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí, co dělá?“ Odpověděli mu: „Nejsi ty také z Galileje? Zkoumej a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane.“ A každý se vrátil domů. (Jan 7,40-53 )

Podcast:

Zamyšlení:

Dnešní evangelium představuje různé reakce, které vyvolala slova našeho Pána. Janův text nám nenabízí žádné Mistrovo slovo, ale zmiňuje se o důsledcích toho, co řekl. Někteří si mysleli, že je prorok, jiní říkali: „To je opravdu prorok“. (J 7,41).

Ježíš Kristus je skutečně „znamením, které bude popřeno“, kterému se bude odporovat, jak řekl Simeon Marii (srov. Lk 2,34). Ti, kdo naslouchali Ježíšovým slovům, k nim nezůstali lhostejní do té míry, že při této příležitosti, stejně jako při mnoha jiných, „došlo kvůli němu k rozkolu v zástupu“ (J 7,43). Odpověď policistů, kteří chtěli Pána zatknout, je středobodem otázky a ukazuje nám sílu Kristových slov: „Nikdy předtím nikdo nemluvil tak jako tento člověk.“ (J 7,46). Je to jako říci: Jeho slova jsou jiná, nejsou to prázdná chvástavá slova plná arogance a falše. On je „Pravda“ a jeho způsob mluvení tuto skutečnost odráží.

A jestliže se tak dělo uprostřed jeho posluchačů, jeho činy vyvolávaly ještě větší údiv a obdiv; ale také kritiku, pomluvy, nenávist… Ježíš Kristus mluvil „jazykem lásky“: jeho skutky i slova ukazovaly hlubokou lásku, kterou cítil ke všem lidem, zejména k těm, kteří více potřebovali pomoc. dnes stejně jako tehdy jsme my křesťané – musíme být – „znamením rozporu“, protože nemluvíme a nechováme se jako ostatní. Tím, že napodobujeme a následujeme Ježíše Krista, musíme stejně tak používat „jazyk lásky a milosrdenství“, nezbytný jazyk, kterému vlastně všichni rozumíme. Emeritní papež Benedikt XVI. ve své encyklice Deus caritas est napsal: „Láska – caritas – se vždy ukáže jako nezbytná i v té nejspravedlivější společnosti (…). Kdo chce odstranit lásku, připravuje se na odstranění člověka jako takového.“

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

  „Ten, který byl Synem Božím, se stal Synem člověka, aby se člověk, když byl přijat do Slova a přijal adopci, stal synem Božím.“ (Mt 24,7). (Svatý Irenej z Lyonu)

    „U kořenů tajemství spásy se ve skutečnosti skrývá vůle milosrdného Boha, který se nechce vzdát nepochopení, selhání a bídy člověka.“ (František)

    „Mezi jeruzalémskými náboženskými představiteli nebyli tajnými Ježíšovými učedníky jen farizej Nikodém nebo vážený Josef z Arimatie; vždyť kvůli Ježíšovi vznikaly rozpory už dlouhou dobu, takže v předvečer jeho utrpení může svatý Jan o nich říci, že ´mnoho v něj uvěřilo´, i když dost nedokonalým způsobem (Jan 12,42). Není na tom nic překvapivého, uvědomíme-li si, že po letnicích ´také velké množství kněží … přijalo víru´ (Sk 6,7) a že ´někteří z farizejské strany´ se stali věřícími (Sk 15,5), takže svatý Jakub může říci Pavlovi, že několik ´tisíc židů se přidalo k víře, a ti všichni jsou plní horlivosti pro Zákon´ (Sk 21,20).“ (Katechismus katolické církve, č. 595)

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.