ZAMYŠLENÍ NA SVÁTEK POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE

Evangelium:

Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“ (J 3,13-17)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnešní evangelium je proroctvím, tedy pohledem do zrcadla skutečnosti, které nás vrhá do její pravdy, daleko přesahující to, co nám říkají naše vlastní smysly: Kříž, svatý kříž Ježíše Krista je Spasitelův trůn. Proto Ježíš tvrdí: “Tak musí být vyvýšen Syn člověka” (J 3,14). Víme, že Kříž byl nejpotupnějším a nejohavnějším mučením své doby. Vyvyšovat svatý kříž by tedy bylo jakýmsi cynickým vtipem, kdyby na něm nevisel ukřižovaný Kristus. Kříž bez Vykupitele je čirý cynismus, ale se Synem člověka je kříž novým stromem Moudrosti. Tím, že se Ježíš Kristus “dobrovolně podrobil umučení” kříže, otevřel podstatu a smysl našeho života: být spolu s ním vyzdvižen na svatý kříž, abychom v obdivuhodné výměně otevřeli svou náruč a své srdce nebeskému Božímu daru. I zde musíme naslouchat Otcovu hlasu, který zazněl z nebes: “Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení” (Mk 1,11). Být s Ježíšem ukřižován a s ním vzkříšen: to je důvod všeho! Je tu naděje, je tu smysl a je tu život! Nejsme blázni, když během velikonoční vigilie co nejslavnostněji, tedy ve velikonoční promluvě, zpíváme chvalozpěv na prvotní hřích: ” Ó šťastná vina, pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký!”, který svou bolestí vdechl bolesti nový “význam”. “Pohleďte na strom kříže, kde byl ukřižován Spasitel světa: pojďte a uctěte ho” (zaznívá při liturgii Velkého pátku). Pokud se nám podaří překonat pohoršení, které může přicházet při pohledu na ukřižovaného Krista, přijde to správné: nevyhnutelnost klanění se mu a velká vděčnost za jeho Dar. A rozhodně by neměla chybět touha a srdečné odhodlání jít hledat svatý kříž ve svém životě. Naplní nás jistotou, že “skrze něj, s ním a v něm” se naše oběť promění v rukou Otce, pro Ducha svatého, ve věčný život.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• “Kdekoli se křesťan snaží vést čestný život, měl by svou láskou vztyčit Kristův kříž, který k sobě přitahuje všechny věci.” (sv. Josemaría Escrivá)

• “Není křesťanství bez kříže a není kříže bez Ježíše Krista. Proto křesťan, který se nedokáže chlubit ukřižovaným Kristem, nepochopil, co to znamená být křesťanem.” (Svatý otec František)

• Modlitba církve se klaní a vzdává úctu Ježíšovu srdci, jako vzývá jeho nejsvětější jméno. Klaní se vtělenému Slovu a jeho srdci, které se dalo z lásky k lidem probodnout našimi hříchy. Křesťanská modlitba s oblibou koná křížovou cestu po stopách Spasitele. Zastavení od místodržitelského paláce na Kalvárii a k hrobu označují cestu Ježíše, který svým svatým křížem vykoupil svět. (Katechismus katolické církve, č. 2669)