Slova svatého evangelia podle Matouše
Ježíš se ujal slova a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše od-počinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“ (Mt 11, 25-30)
Zamyšlení:
Dnes církev s radostí a vděčností oslavuje svátek sv.
Kateřiny Sienské. S radostí proto, že se v ní slova našeho Pána stala
skutečností, když velebí Otce za to, že „tyto věci skryl před moudrými a
chytrými, odhalil jsi je maličkým“ (Mt 11,25). Ukazuje nám stupeň vnitřní
dospělosti a láskyplného spojení – dokonce i mystického manželství – s Ježíšem
Kristem u dívky tak mladé jako Kateřina.
Bůh sám začleňuje do „DNA“ svého dítěte pokoru a diskrétnost. Takto jednal Mesiáš: Narodil se v chlévě a byl vzkříšen bez jakéhokoli triumfalismu. Byl králem, který byl očekávaný již od Davidovy vlády, ale Jeho královská koruna je vyrobena z trní a Jeho trůnem je kříž. V jedné ze svých mystických vizí viděla svatá Kateřina Ježíše, jak jí předkládá dvě korunky: zlatou a další s trny. Když odpověděla, že jejím odpočinkem byla bolest Páně, vybrala si trny … „ Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28). Kateřina spočívá v Kristových útrapách; Ježíš pak odpočívá ve skromnosti mladé světice. Kateřina, která dobře znala svého milovaného, poznala také skrze něj velikost člověka. Dobře věděla, že je to Bůh, kdo je zamilovaný do každého z nás. A tak děkujeme svaté Kateřině spolu s církví za všechno, co vykonala. Pro církev znamenala mnoho, přiměla pastýře k moudrosti srdce. V době jejího života církev prožívala smutné období vnitřních i vnějších rozdělení. Nejnešťastnější bylo tzv. avignonské vyhnanství. Od roku 1305 v Avignonu pobývalo celkem 7 papežů. Modlitby a úsilí svaté Kateřiny – ale například také svaté Brigity – umožnily, aby se v roce 1367 mohl papež Urban V. vrátit do věčného města.
Podcast:
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!