Přinášíme Vám krátkou reflexi P. Karla Tefu SVD, který odešel na dovolenou do své rodné země – Indonésie.
4. června 2021 jsem doletěl domů do Indonésie na dovolenou a všichni cestující musejí přilétat jenom do Jakarty (Hlavní místo Indonésie) do karantény, než budou pokračovat dál v ceste. Každý z nás má jít do karantény na pět dní kvůli nařízení vlády proti covidu-19. Cizinci mají jít na hotel do karantény a sami si zaplatit všechno ubytování, ale Indonésané mají možnost si vybrat bud´ jít na hotel, což si musejí zaplatit, anebo na ubytování, které nachystá vláda a to je zadarmo. Stát nám tedy všechno platí, ubytování, jídlo, a dvakrát testy-PCR proti covidu-19. Vybral jsem si ubytování, které nám platí stát a je to paráda. Viděl jsem tam obrovskou lásku. Proč? Protože se nám sloužilo opravdu s láskou. Byla to láska, která nám nosila jídlo třikrát denně a zároveň nám nachystala všechno, co jsme potřebovali.
Tato pandemie je opravdu pro nás veliká katastrofa, ale na druhé straně nás učí všemu, což pravděpodobně nedeláme a také neuděláme za normálních situacích. Učí nás k tomu, že si máme navzájem sloužit. My se sice trápíme z této pandemie covidu-19, ale zároveň nám umožňuje konat skutky lásky. Je to láska Boží, kterou si pravděpodobně neuvědomujeme, ale láska Boží trvá navěky a šíří se různým způsobem, který neznáme ani my. A tu lásku jsem opravdu viděl, když jsem byl v karanténě. Uvědomuji si tedy, že je to situace, kde Bůh nás nějakým způsobem učí konat lásku, kterou již dlouho nekonáme, tj. sloužit druhým, dávat něco (pro lásku) druhým, apod.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
