Pondělí po 16. neděli v mezidobí

Slova svatého evangelia podle Matouše.
Někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli Ježíšovi: „Mistře, chceme od tebe vidět znamení.“ (Ježíš) jim odpověděl: „Pokolení zlé a nevěrné hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení proroka Jonáše. Jako byl Jonáš v břiše velké ryby tři dni a tři noci, tak bude Syn člověka v nitru země tři dni a tři noci. Ninivští mužové povstanou na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože se na základě Jonášova kázání obrátili, a zde je přece (někdo) víc než Jonáš! Královna jihu povstane na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože přišla až z daleké země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a zde je přece (někdo) víc než Šalomoun!“
Mt 12,38-42

„Zde je někdo víc než Šalamoun“

Královna z Jihu podstoupila dalekou cestu, aby slyšela Šalamounovu moudrost. A zde je někdo větší než Šalamoun.
Jak dalekou cestu musíme podstoupit, abychom například došli včas do kostela. Kolik kroků či minut nás to stojí, než dorazíme, abychom mohli být s Ježíšem, který nás zve a očekává. Právě zde můžeme naslouchat Jeho slovům a přijmout ho v plné síle Daru Jeho života.
Pán kárá i ty, kteří hledají různá znamení, „zjevení“ a „zázraky“. Skutečná živá víra se bez toho všeho obejde. Vždyť všechno kolem nás je dostačujícím důkazem a svědectvím o Boží tvořivé lásce.
Instinkt milujícího srdce vede, abychom viděli a pochopili, co Pán chce říci.
Znamení pravé víry je právě to, že nepotřebujeme znamení.

Otázky:
1/  Jaká je moje víra? Slabá, chvějící a nebo zralá?
2/  Věřím ve slunce i když nesvítí, věřím v lásku, i když ji necítím.  Věřím, že je Bůh, i když mlčí.

P. Jakub

kněz