ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK 18. TÝDNE V MEZIDOBÍ

Evangelium:

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“ Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš. (Od té doby) Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: „Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!“ On se však obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“

Podcast:

Zamyšlení:

Ježíš dnes prohlašuje, že Petr má velké štěstí, protože se oprávněně přihlásil k víře: „Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův. Vždyť ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec.““ (Mt 16,16-17). Tímto blahopřáním Ježíš slibuje Petrovi prvenství ve své církvi; krátce nato však Petrovi vyčítá, že má velmi lidskou a nesprávnou představu o tom, co Mesiáš udělá: „Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: „Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!“ On se však obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“ A tak mu řekl: já jsem Bůh. Musíme být evangelistům vděční za to, že nám představují první Ježíšovy učedníky takové, jací skutečně byli: žádné idealizované postavy, ale lidi z masa a kostí jako my, s jejich chybami i ctnostmi; to nám je přibližuje a pomáhá nám vidět, že zdokonalování se v křesťanském životě je určitou cestou, kterou musíme jít všichni, protože nikdo se nerodí se znalostí všech odpovědí. Když už víme, jak to v dějinách chodí, přijměme, že Ježíš Kristus byl trpícím Mesiášem, kterého ohlásil prorok Izaiáš a který obětoval svůj život na kříži. Obtížnější je přijmout, že jeho dílo musíme dále prezentovat tím, že půjdeme stejnou cestou odevzdanosti, odříkání a oběti. Proniknuti, jak se zdá, společností, která podporuje rychlý úspěch, učení bez těžkostí a směšným způsobem a dosažení maximálního zisku s co nejmenší námahou, nemělo by nás překvapit, že nakonec vidíme věci spíše tak, jak je vidí lidé, než jak je vidí Bůh. Jakmile Petr přijal Ducha svatého, dozvěděl se, kudy vede cesta, po níž má jít, a podle tohoto očekávání žil. „Světská soužení jsou plná smutku a prázdná jakékoli ceny, ale ta, která trpíme pro Boha, jsou obměkčena nadějí na věčnou cenu,“ píše sv. Efrém.

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.