Evangelium:
Ježíš řekl svým učedníkům: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: `Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.‘ On však by mu zevnitř odpověděl: `Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.‘ Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen. Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí!“ (Lk 11,5-13)
Podcast:
Zamyslenie:
Dnešní evangelium je Ježíšovou katechezí o modlitbě. Slavnostně prohlašuje, že Otec mu vždy naslouchá: „ Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám!“ (Lk 11,9). Někdy se k nám mohou vloudit pochybnosti, jako by to snad tak úplně a vždy nebylo. To se však stává tehdy, kdy naše modlitba nemá ten správný – řekněme to tak – formát. Není účinná, ale toto jde na náš vrub. Co tedy dělat jinak? Určitě je vůbec prvním předpokladem hluboká oddanost do Božích rukou a skutečná vytrvalost. Musíme se modlit tak, abychom se vyhnuli pocitu sklíčenosti, a to zejména tehdy, když se nám zdá, že je naše modlitba ignorována nebo že jí není hned věnována pozornost. To je postoj onoho obtěžujícího muže, který uprostřed noci tluče na dveře domu svého přítele, aby ho požádal o laskavost. Díky své urputnosti dostane chléb, který potřebuje. Bůh je přítel, který naslouchá tomu, kdo je dostatečně vytrvalý. Musíme věřit, že nám dá, oč ho prosíme, protože kromě toho, že je přítel, je také náš Otec. Druhou podmínkou, kterou nás Ježíš učí, je důvěra a synovská láska. Boží otcovství dalece přesahuje otcovství lidské, které je omezené a nedokonalé: „i vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec…“ (Mt 24,7). (Lk 11,13). A za třetí: především musíme prosit o Ducha svatého, a to ne jen o hmotné věci. Ježíš nás povzbuzuje, abychom ho vzývali, a ujišťuje nás, že ho dostaneme: „…nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí “ (Mt 24,7). (Lk 11,13). Tato prosba je vždy vyslyšena. Velmi se podobá prosbě o milost modlitby, neboť Duch svatý je jejím zdrojem a původcem. Blahoslavený Jiljí z Assisi, jeden z bratří a přátel svatého Františka, shrnuje myšlenku tohoto evangelia, když říká: „Modlete se věrně a oddaně, protože milost, kterou vám Bůh neudělil jednou, vám může udělit jindy. Ze své strany pokorně vložte celou svou mysl do Boha a Bůh do vás vloží svou milost, jak a kdy se mu zlíbí“.
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
