ZAMYŠLENÍ NA PÁTEK PO 13. NEDĚLI V MEZIDOBÍ

Podcast:

Evangelium:

Když Ježíš vstoupil na loď, jeho učedníci ho následovali. Na moři se najednou strhla velká bouře, takže se vlny převalovaly přes loď. On však spal. Přišli tedy k němu, budili ho a volali: „Pane, zachraň nás! Hyneme!“ On jim odpověděl: „Proč se bojíte, malověrní?“ A vstal, pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho. Lidé žasli a říkali: „Kdo to jenom je, že ho poslouchá i vichřice a moře?“ (Mt 8,23-27)

Zamyšlení:

Dnešní liturgie nám nabízí jeden z nejvíce šokujících fragmentů veřejného života našeho Pána. Scéna ukazuje velkou živost, která radikálně kontrastuje s postojem učedníků a Ježíšovým chováním. Můžeme si představit, jak museli být na lodi vyděšení, když se „najednou strhla velká bouře, takže se vlny převalovaly přes loď“ (Mt 8,24), ačkoli jejich úzkost nestačila k tomu, aby probudila spícího Ježíše. Bylo na zoufalých učednících, aby Mistra probudili! „Pane, zachraň nás! Hyneme!“ volali (Mt 8,25). Evangelista nám s využitím těchto dramatických událostí odhaluje Ježíšovu pravou podstatu. Bouře stále zuřila a učedníci byli plni strachu a zmatku, když Ježíš prostě a klidně „pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho“ (Mt 8,26). Ježíšovo slovo přineslo uklidnění nad vodami; toto uklidnění však nemělo postihnout pouze rozbouřené větry a vody jezera: Ježíšovo slovo bylo především určeno k uklidnění ustrašených srdcí učedníků. „Proč se děsíte, vy malověrní?“ (Mt 8,26) A od rozpaků a strachu učedníci přešli k obdivu a úžasu, neboť byli svědky tohoto do té doby neslýchaného zázraku. Překvapení, obdiv a úžas nad tak drastickou změnou situace, kterou žili, v nich probudily ústřední otázku: „Kdo to jenom je, že ho poslouchá i vichřice a moře“ (Mt 8,27). Kdo může utišit bouře na zemi a na nebi a zároveň i ty v lidských srdcích? Jedině ten, který „spí jako člověk na lodi, může poručit větru a moři jako Bůh“. Kdykoli se můžeme obávat, že se nám země hroutí pod nohama, nezapomínejme, že náš Spasitel je sám Bůh, který se stal člověkem, a že je nám vždy nablízku.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Vzal s sebou své učedníky, a to na loďce, aby se naučili dvěma věcem: za prvé, aby se nenechali zahanbit v nebezpečí, za druhé, aby pokorně smýšleli v úctě.“ (Svatý Jan Zlatoústý)

• „Ježíš nechce, abychom byli pasivními lidmi; chce, abychom byli aktivními, odpovědnými nástroji, ale zároveň plnými naděje. To je klíč k tomu, abychom mohli čelit životním bouřím“. (Benedikt XVI.)

• „Dětinná důvěra prochází zkouškou, když máme pocit, že nejsme vždy vyslyšeni. Evangelium nás vybízí, abychom se ptali sami sebe, je-li naše modlitba ve shodě s přáním Ducha. „ (Katechismus katolické církve, č. 2756)

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevÍry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.