ZAMYŠLENÍ NA PONDĚLÍ PO 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ

Evangelium:

Lidé, kteří zůstali na protějším břehu moře, si všimli, že tam byl jenom jediný člun a že Ježíš zároveň se svými učedníky na loď nevstoupil, ale že učedníci odjeli sami. Přijely jiné čluny z Tiberiady blízko k místu, kde lidé jedli chléb, nad kterým Pán vzdal díky. Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou (na břehu), nasedali do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: „Mistře, kdy jsi sem přijel?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu; ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí.“ Zeptali se ho: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“ Ježíš jim odpověděl: „To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal.“ Jan 6,22-29

Podcast:

Zamyslenie:

Dnes, po zázraku rozmnožení chlebů, se lidé vydali hledat Ježíše až do Kafarnauma. Tehdy stejně jako dnes lidé hledali to božské. Není šíření náboženských sekt a esoteriky důkazem této touhy po všem božském?

Někteří lidé by si však toto božství rádi přizpůsobili svým vlastním potřebám. Historie nám říká, že někdy docházelo k pokusům využít božské či posvátné k politickým nebo jiným účelům. Dnes se zástup vydal hledat Ježíše. Proč? To je otázka, kterou Ježíš klade, když říká: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů“ (J 6,26). Ježíš se nenechal oklamat. Ví, že nebyli schopni přečíst znamení rozmnožení chlebů. Oznámil, že to, co člověka sytí, je duchovní pokrm, který nám dává věčný život (srov. J 6,27). Bůh je ten, kdo nám tento pokrm dává, a dává nám ho skrze svého Syna. Cokoli, co posiluje naši víru v Něho, je právě takovým pokrmem, do něhož bychom měli investovat všechny své síly.

Chápeme, proč nás papež povzbuzuje, abychom pracovali na nové evangelizaci našeho světa, který často nepřichází k Bohu z dobrých důvodů. Otcové II. vatikánského koncilu nám v konstituci Gaudium et spes („Církev v moderním světě“) připomínají, že: „Církev skutečně ví, že jedině Bůh, jemuž slouží, naplňuje nejhlubší touhy lidského srdce, které nikdy není plně uspokojeno tím, co nabízí tento svět“. Jsme přesvědčeni, že blaho, které tato výživa poskytuje, může být dáno světu?

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.