Evangelium:
Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“ Jan 10,1-10
Podcast:
Zamyslenie:
Dnes stále dumáme nad jedním z nejkrásnějších a nejznámějších obrazů Ježíšova kázání: Dobrý pastýř, jeho ovce a brána. Všichni si uchováváme v paměti postavy tohoto dobrého Pastýře, na které jsme se mohli dívat jako děti. Ikonu, kterou si velmi oblíbily první křesťané a která patří ke křesťanskému sakrálnímu umění již v době katakomb. Kolik vzpomínek v nás může vzbudit onen mladý pastýř s raněnou ovečkou na rameni! V postavě toho ubohého zvířete jsme dost často viděli promítnuté sami sebe.
Ještě před několika dny jsme slavili Velikonoce a znovu jsme si připomněli, že Ježíš nemluvil obrazně, když říkal, že dobrý pastýř obětuje svůj život za své ovce. On to totiž skutečně udělal: jeho život byl cenou, kterou zaplatil za naše znovunalezení; svým životem vykoupil ten náš a díky tomuto vysvobození jsme byli zachráněni: „Já jsem brána. Kdo vchází skrze mne, bude spasen“ (J 10,9). Nacházíme zde velké tajemství nevýslovné Boží lásky, která jde až do nepředstavitelných krajností, aby zachránila každé lidské stvoření. Ježíš přivádí svou lásku do krajnosti, až k obětování vlastního života. Stále slyšíme ozvěnu slov svatého Jana, který nás ve svém evangeliu uvádí do okamžiků Jeho umučení: „Ježíš věděl, že před velikonočními svátky nadešla jeho hodina, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své ve světě a miloval je až do konce“ (J 13,1).
Mezi Ježíšovými slovy bych doporučil, abychom věnovali hlubší pozornost těmto slovům: „Já jsem dobrý pastýř a znám své a mé znají mne“ (J 10,14); ještě více: „Ovce slyší jeho hlas (…) ovce jdou za ním, protože poznávají jeho hlas“ (J 10,3-4). Je pravda, že nás Ježíš zná, ale můžeme také říci, že ho známe natolik dobře, že ho milujeme a oplácíme mu to tak, jak bychom měli?
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
