ZAMYŠLENÍ NA SLAVNOST VŠECH SVATÝCH

Evangelium:

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je:

„Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.
Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.
Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.
Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost,neboť jejich je nebeské království.
Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“ (Mt 5,1-12a)

Podcast:

Zamyšlení:

Když Ježíš vystoupil na horu, nezval své posluchače k něčemu snadnému. Blahoslavenství nejsou seznamem jednoduchých pravidel, ale mapou cesty, která vede k Božímu království. Nejde o vnější morální příkazy, ale o proměnu srdce. „Ježíš neukazuje nějaký nový zákon, ale cestu k radosti,“ říká papež Benedikt XVI. Blahoslavenství jsou cestou k pravému štěstí – takovému, které nezmizí ani uprostřed bolesti.

Boží logika je jiná než ta lidská. Tam, kde svět vidí slabost, Ježíš vidí možnost otevřít se Bohu. Tam, kde lidé touží po moci, On zve k tichosti. Tam, kde se všichni ženou za pohodlím, On nazývá blaženými ty, kdo žízní po spravedlnosti. Svatý Jan Pavel II. k tomu řekl: „Blahoslavenství jsou převratem hodnot: to, co svět odmítá, Bůh vyvyšuje.“

Blahoslavenství nejsou jen krásnými slovy pro povzbuzení. Jsou obrazem samotného Ježíše: On je chudý, plačící nad světem, tichý, milosrdný, čistého srdce, tvůrce pokoje, pronásledovaný pro pravdu. Když je přijímáme do svého života, nebereme na sebe nový seznam úkolů, ale necháváme se proměnit v jeho obraz. Svatý Augustin napsal: „Blahoslavenství nám ukazují tvář Krista a zároveň nám říkají, jaký má být náš život, abychom byli jeho obrazem.“

Žít podle Blahoslavenství znamená kráčet proti proudu světa. Ale právě tam, kde se člověk zříká sebe samého a otevírá se Bohu, začíná skutečná radost. Jak připomíná papež František: „Blahoslavenství jsou průkazem totožnosti křesťana.“

A právě v tom je ukryto pravé štěstí: ne v dokonalosti podle světa, ale v blízkosti s Kristem, který slíbil, že odměna je veliká – v nebi, ale už i tady na zemi, v pokojné a hluboké radosti srdce.