Evangelium:
V ten čas údělný kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi a řekl svým dvořanům: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých, a proto v něm působí zázračné síly.“ Herodes dal totiž Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu vytýkal: „Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!“ Nejraději by ho připravil o život, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka. Když se však slavily Herodovy narozeniny, tančila dcera té Herodiady před hosty. Herodovi se (tak) zalíbila, že jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. Ona z návodu své matky řekla: „Dej mně hned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům nařídil, aby jí vyhověli, a dal Jana ve vězení stít. Jeho hlava byla přinesena na míse a dána dívce a ta ji donesla své matce. Potom přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili ho. Pak šli a oznámili to Ježíšovi. (Mt 14, 1-12)
Podcast:
Zamyšlení:
Dnešní liturgie nás vybízí k rozjímání nad nespravedlností – nad stětím svatého Jana Křtitele – a zároveň k objevení potřeby jasného a konkrétního svědectví naší víry, skrze které se může svět naplnit nadějí. Zvu vás, abyste se zamysleli nad osobou Heroda.
Ačkoliv nám může sloužit jako negativní příklad, pomáhá nám zvýraznit některé důležité prvky svědectví víry uprostřed tohoto světa. Dnešní evangelium totiž praví: „kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi“ (Mt 14,1). Tato věta naznačuje navenek správný, ale ve skutečnosti málo upřímný postoj. A právě s takovou realitou se setkáváme u mnoha lidí i dnes – a možná i sami u sebe. Mnozí o Ježíši slyšeli – ale kdo skutečně je? A jaký osobní vztah nás k Němu váže? Z naší strany je tedy třeba dát správnou odpověď. Všimněme si, že Herodova odpověď je neurčitá: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých“ (Mt 14,2). To, co zde chybí, je Petrova odpověď na Ježíšovu otázku: „Za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“ (Mt 16,15–16). A tato Petrova odpověď nenechává místo pro strach nebo lhostejnost – ale vede k svědectví zakořeněnému v evangeliu naděje. Tak to také definoval svatý Jan Pavel II. ve své apoštolské exhortaci Církev v Evropě:
„Proto, ve spojení s celou církví, vyzývám své bratry a sestry ve víře, aby byli stále otevření Kristu s důvěrou, nechali se jím obnovovat a hlásali všem lidem dobré vůle v síle pokoje a lásky, že ten, kdo se setká s Pánem, poznává Pravdu, objevuje Život a nachází Cestu, která k němu vede.“
Dnes, v sobotu, ať nám Matka Boží, Matka naděje, pomůže skutečně objevit Ježíše a vydávat o něm svědectví našim bratřím a sestrám.
Myšlenky k dnešnímu evangeliu:
- „Svatý Jan Křtitel dal život za Krista, i když nebyl vyzván, aby ho zapřel – bylo mu pouze nařízeno, aby mlčel o pravdě.“ (Svatý Beda Ctihodný)
- „Svatý Jan Křtitel i nám, dnešním křesťanům, připomíná, že z lásky ke Kristu, k jeho slovům a k Pravdě není možné dělat kompromisy. Pravda je pravda; kompromisy neexistují.“ (papež Benedikt XVI.)
- Povinnost křesťanů účastnit se života církve je má k tomu, aby jednali jako Svědkové evangelia a závazků, které z toho vyplývají. Takové svědectví je předáváním víry slovem i skutkem. Svědectví je úkonem spravedlnosti, který potvrzuje pravdu nebo ji dává poznat. „Všichni věřící kdekoli žijící jsou totiž povinni příkladem svého života i svědectvím svého slova dávat viditelně najevo nového člověka, kterého křtem oblékli, i moc Ducha svatého, který je posílil biřmováním.“ (KKC, par. 2472)
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
