ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU 2. VELIKONOČNÍHO TÝDNE

Evangelium:

Když nastal večer, šli Ježíšovi učedníci dolů k moři, vstoupili na loď a jeli na druhý břeh moře do Kafarnaa. Už byla tma, a Ježíš k nim ještě nepřišel. Moře se vzdouvalo nárazy silného větru. Když uveslovali pětadvacet nebo třicet honů, viděli Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi. Padl na ně strach. On však na ně zavolal: „To jsem já, nebojte se!“ Chtěli ho vzít na loď a vtom loď přirazila k břehu, ke kterému jeli. (Jan 6, 16-21)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes nás Ježíš zneklidňuje. Byli jsme zvyklí na Vykupitele, který s ohledem na lidskou nouzi bez váhání sahá po své božské moci. Ostatně právě to se stalo při rozmnožení chlebů a ryb, kdy nasytil velký zástup hladových lidí. Nyní nás však překvapuje zázrakem – chůzí po vodě – který by se mohl zdát jako pouhá demonstrace moci, jako by chtěl zapůsobit na diváky. Rozhodně ne! Ježíš už na počátku svého působení odmítl použít svou božskou moc pro osobní prospěch či okázalost, když se nenechal pokoušet zlým.

Tím, že kráčí po vodách, Ježíš Kristus ukazuje svou svrchovanost nad celým stvořením. Zároveň v tom můžeme vidět i symbolické vyjádření jeho vlády nad zlým, kterého může představovat temné a rozbouřené moře.

„Nebojte se.“ (Jan 6,20) řekl tehdy učedníkům. „Ve světě máte soužení, ale vzchopte se: já jsem přemohl svět.“ (Jan 16,33) řekne po Poslední večeři. A o velikonočním ránu, po svém vzkříšení, říká ženám znovu: „Nebojte se.“

Skrze svědectví apoštolů víme o Ježíšových vítězstvích nad nepřáteli člověka – nad hříchem a smrtí. Proto dnes jeho slova zní v našem srdci s mimořádnou silou: jsou to slova Toho, který žije.

Tatáž slova, která Ježíš adresoval Petrovi a apoštolům, zopakoval na počátku svého pontifikátu svatý Jan Pavel II., Petrův nástupce: „Nebojte se.“ Byla to výzva otevřít svá srdce i celý svůj život Vykupiteli, abychom s ním dokázali čelit útokům Kristových nepřátel.

Tváří v tvář naší osobní slabosti při plnění úkolů, které nám Pán svěřil – ať už jde o povolání, apoštolský projekt či službu – nás může těšit, že i Panna Maria, ač stvoření jako my, slyšela před svým posláním od anděla stejná slova. Učme se od ní přijímat Ježíšovu výzvu každý den a v každé situaci.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Ježíš ukazoval, že je Kristus, raději svými činy než slovy.“ (Origenes)

• „Mezi rozmnožením chlebů a eucharistickou řečí v kafarnaumské synagoze se odehrává scéna Ježíše Krista kráčejícího po vodě. Je to vhodná příležitost k porovnání Mojžíše a Ježíše. Mojžíš – Boží mocí – rozdělil vody moře, aby po suchu přešel. Ježíš po nich prostě kráčí. On je ‚Já jsem‘.“ (papež Benedikt XVI.)

• Je vždy možné modlit se; křesťanův čas je časem vzkříšeného Krista, který je s námi „po všechny dny“ (Mt 28,20), ať jsou jakkoliv bouřlivé. Náš čas je v Božích rukou. (KKC, par. 2743)