ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU PO 3. NEDĚLI ADVENTNÍ

Evangelium:

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel. (Lk 1, 26-38)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnešní evangelium o Zvěstování Páně nám ukazuje, jak Bůh jedná s člověkem – s nesmírnou něhou, ale i s jasným pozváním ke spolupráci. Anděl přichází k Marii a říká jí: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.“ To je první poselství dnešního dne: Bůh nás miloval od věčnosti. Jeho láska není výsledkem našich skutků ani zásluh. On si nás zamiloval dříve, než jsme vůbec byli. Jak říká prorok Jeremiáš: „Láskou odvěkou jsem si tě zamiloval.“ A právě tato jistota Boží lásky je základem víry. Kdo ví, že je milován, ten se nebojí. Maria tuto lásku přijala a s důvěrou řekla své „ano“. Přijala poslání, které ji přesahovalo – stát se Matkou Božího Syna. A její „fiat“ není jen historická událost. Je to vzorec pro každého z nás. Bůh má pro každého své poslání – někdy malé, skryté, ale vždy důležité. Někdy ho poznáváme pomalu, někdy přes překážky. Ale Bůh nikdy nepřestává volat. A naší odpovědí má být Mariino prosté: „Ať se mi stane podle tvého slova.“

Možná se bojíme. Možná si říkáme, že nejsme dost silní nebo svatí. Ale svatý Jan nám připomíná: „V lásce není strach; dokonalá láska vyhání strach.“ (1 Jan 4,18) Maria se nebála, protože milovala. Kdo miluje Boha, ten se přestává bát – nejen Boží vůle, ale i nejistoty, změny, budoucnosti.

Bratři a sestry, i my jsme dnes zváni, abychom Bohu řekli své „fiat“. Možná právě v něčem malém – v přijetí těžkosti, v ochotě odpustit, v tichém skutku služby. Když řekneme Bohu své „ano“, něco se v našem životě promění: strach ustoupí, klid se vrátí a Bůh může jednat.

A tak se dnes modleme Mariinými postoji:
– důvěřujme, že jsme milováni,
– přijímejme své poslání,
– a nenechme se svázat strachem.

Protože každé „ano“ Bohu je novým Zvěstováním – chvílí, kdy se v našem srdci znovu rodí Kristus.