ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU VELIKONOČNÍHO OKTÁVU

Evangelium:

Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije a že ho viděla, tomu nevěřili. Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním, ale ani jim nevěřili. Konečně se zjevil i jedenácti (apoštolům), když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kdo ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!“ (Mk 16, 9-15)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes se s důvěrou v zmrtvýchvstalého Ježíše máme znovu učit chápat evangelium jako „radostnou zvěst“. Evangelium není zákon, který by nás tyranizoval. Někdy jsme možná podlehli pokušení myslet si, že nekřesťané jsou uvolněnější než my a dělají si, co chtějí, zatímco my se musíme řídit seznamem přikázání. Takový pohled je však velmi povrchní.

Osobně je pro mě jednou z největších starostí, aby bylo evangelium vždy předkládáno jako dobrá zpráva, jako radostná zvěst, která naplňuje srdce radostí a útěchou.

Ježíšovo učení je bezpochyby náročné, ale svatá Terezie od Dítěte Ježíše nám pomáhá vnímat je skutečně jako radostnou zvěst. Pro ni je evangelium zjevením Boží něhy, Božího milosrdenství vůči každému z jeho dětí, a zároveň ukazuje zákony života, které vedou ke štěstí. Středem křesťanského života je s vděčností přijmout Boží dobrotu a laskavost – zjevení jeho milosrdné lásky – a dovolit, aby nás tato láska proměnila.

Duchovní cesta svaté Terezie, „malá cesta“, je pravou cestou svatosti, otevřenou všem a utvářenou tak, aby nikdo nemusel propadnout malomyslnosti – ani nejpokornější, ani nejchudší, ani hříšník. Terezie tak předjímá Druhý vatikánský koncil, který důrazně připomněl, že svatost není výjimečnou cestou pro několik vyvolených, ale povoláním všech křesťanů, z něhož nikdo nemá být vyloučen. I ti nejzranitelnější a nejnepatrnější mohou odpovědět na volání ke svatosti.

Tato svatost spočívá v „cestě plné důvěry a lásky“. „Ježíši, jsou to tvé paže, které jsou výtahem, jenž mě vynese do nebe (…). Ty, můj Bože, jsi předčil mou naději a já chci opěvovat tvá milosrdenství.“ (sv. Terezie z Lisieux).

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Vy jste sůl země.“ To znamená: „Ne pro sebe,“ říká, „ale pro svět vám bylo svěřeno slovo. Neposílám vás jen do dvou měst, do deseti či dvaceti, ani k jedinému národu, jako jsem kdysi posílal proroky, ale po souši i po moři, do celého světa. A ten svět je v žalostném stavu.“ (sv. Jan Zlatoústý)

• „Nestanete-li se jeho svědky ve svém každodenním životě, kdo jimi bude místo vás? Křesťané jsou v církvi a spolu s církví Kristovými misionáři, poslanými do světa.“ (papež Benedikt XVI.)

• Ti pak, kteří s Boží pomocí přijali Kristovo pozvání a svobodně na ně odpověděli, byli sami podníceni Kristovou láskou k tomu, aby hlásali všude na světě radostnou zvěst. (KKC, par. 3)