ZAMÝŠLENÍ NA SVÁTEK SV. ONDŘEJE, APOŠTOLA

ZAMÝŠLENÍ NA SVÁTEK SV. ONDŘEJE, APOŠTOLA

Když se Ježíš ubíral podél Galilejského moře, uviděl dva bratry – Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“ Oni hned nechali sítě a následovali ho. A jak šel odtamtud dál, uviděl jiné dva bratry – Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. A povolal je. Oni hned nechali loď i otce a následovali ho.

Mt 4,18-22

Ježíš povolává do své blízkosti učedníky, tedy spolupracovníky – mezi ty první patří bratři Petr a Ondřej. V Janově evangeliu je Ondřej dokonce jedním z prvních, kdo následuje Ježíše, a právě on přivádí i svého bratra Šimona-Petra. Tito první učedníci Ondřej, Petr, Jakub a Jan neváhají a jdou za Ježíšem, podobně jako později celník Matouš-Lévy. Takový krok není snadný a nelze jej učinit jen tak – utéci od nedodělané práce. Učedníci museli už mít nějakou zkušenost, kdo tento charismatický člověk-Ježíš je, museli mu plně důvěřovat a spolehnout se na to, že jde o Boží cestu.

Ondřej vzal toto své povolání velmi vážně, a i když nám evangelia ani další spisy Nového zákona o jeho dalším působení a smrti po rozchodu učedníků z Jeruzaléma nic neprozrazují (stejně jako o většině Ježíšových učedníků), tak podle legendy působil v Malé Asii, Arménii a posléze Řecku (na závěr života v městě Patrasu), kde byl ukřižován na kříži ve tvaru písmene X (tzv. ondřejský kříž).

I my jsme povoláni k následování a nemusíme kvůli tomu většinou opouštět svou práci, svou rodinu, své životní role. Taková situace může v životě člověka nastat, ale je spíše výjimečná. Velký teolog, umělec a hlavně lékař A. Schweitzer jednou napsal, že opustit řádnou životní cestu, přerušit nastoupenou dráhu a věnovat se něčemu úplně jinému může jen ten, kdo prokázal, že je schopen plnit své úkoly, naplnit zvolené povolání, jít řádnou cestou. A musí být zřejmé, že ona nová cesta je důležitá, důležitější než ona dosavadní. Pak se může odvážit takového kroku. Ten od něj tak jako tak bude vyžadovat velké úsilí, vytrvalost a pracovitost. Pro nás v běžných životních situacích však taková výzva znamená neodkládat rozhodnutí na zítřek, neodkládat to, co je třeba udělat, na další dny, tedy jednat podle starého českého hesla: „Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek!“ Dnes se této nectnosti odkládání úkolů na jindy říká prokrastinace. Vznešený název nic nemění na škodlivosti takového postoje. Ježíšovu výzvu „následuj mne“, jež k nám často přichází skrze běžné životní úkoly a třeba i nezábavné činnosti, je třeba neodkladně poslechnout. Jinak může být pozdě a můžeme propást pravou chvíli.

Text připravila: Doc. PhDr. Mireia Ryšková, Dr. Theol.

katedra biblických věd

Podcast:

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.

Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.

Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.

Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.

Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.

Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.

Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.

Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.

Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.

Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.

Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení  polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.

Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.





Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.