ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK ČTVRTÉHO ADVENTNÍHO TÝDNE

ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK ČTVRTÉHO ADVENTNÍHO TÝDNE

Slova svatého evangelia podle Lukáše:

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“

Podcast:

Dnes v prvním čtení čteme: „Pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu.“ Malachiášovo proroctví se naplnilo skrze Jana Křtitele. Je jednou z hlavních postav adventní liturgie. Vyzývá nás, abychom se modlitbou a pokáním připravili na příchod Pána. Narození předchůdce Jana vypovídá o blízkosti Vánoc. Pán je blízko: připravme se! Když se ho kněží, kteří přišli z Jeruzaléma, ptali, kdo je, odpověděl: „Já jsem hlas volající na poušti: vyrovnejte cestu Pánu! „Hle, stojím u dveří a klepu, praví Pán: Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mne. “ Tak zní dnešní antifona ke svatému přijímání. Je třeba zkoumat sami sebe, abychom zjistili, jak vážně se připravujeme na přijetí Ježíše o letošních Vánocích: Bůh se totiž ze všeho nejvíc chce narodit v našich srdcích. Život Jana nás učí ctnostem, které potřebujeme k tomu, abychom Ježíše náležitě přijali; zásadní je pokora srdce. Uznává sám sebe jako Boží nástroj, aby naplnil své povolání, své poslání. Jak říká svatý Ambrož: „Nechlub se tím, že tě nazývají synem Božím – uznávejme jeho milost, aniž bychom zapomínali na svou lidskou přirozenost – ; nebuď pyšný, jestliže jsi dobře sloužil, protože jsi udělal právě to, co se od tebe očekávalo. Slunce dělá svou práci, měsíc též, andělé plní své povinnosti. Nástroj vyvolený Bohem ke službě pohanům řekl: ‚Jsem nejnepatrnější z apoštolů; nejsem ani hoden, abych byl nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev.´.“ Hledejme pouze Boží slávu.

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.





Prihláste sa na automatický odber zamyslení. Vždy, keď vyjde nové zamyslenie, upozorníme vás naň emailom.

Copyright © 2017 Spoločnosť Božieho Slova.
Všetky práva vyhradené.
Prihlásenie