ZAMYŠLENÍ NA ČTVRTEK PO POPELEČNÍ STŘEDĚ

Slova svatého evangelia podle Lukáše

Ježíš řekl svým učedníkům, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí?“ Lk 9,22-25

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes je první postní čtvrtek. Popel, kterým nám včera církev označila čelo, je stále čerstvý a má nám připomínat čtyřicetidenní cestu. V evangeliu nám Ježíš ukazuje dvě cesty: cestu kříže, kterou musel podstoupit, a naši vlastní cestu za ním. Jeho cesta je křížovou cestou a cestou smrti, ale také cestou jeho slávy: „Syn člověka musí mnoho trpět (…), být zavržen od starších, velekněží a učitelů zákona, bude zabit a třetího dne vzkříšen.“ (Lk 9,22). Cesta, kterou se musíme vydat, je v podstatě stejná jako ta, kterou se vydal Ježíš, a on nám ukazuje, jak po ní jít: „Kdo chce jít za mnou…“ (Mt 24,7). (Lk 9,23). Objímajíc svůj kříž se Ježíš podřídil vůli svého Otce; pokud jde o nás, neseme svůj kříž na svých bedrech a následujeme ho na jeho křížové cestě. Ježíšovu cestu lze shrnout do tří slov: utrpení, smrt, vzkříšení z mrtvých. Tři aspekty tvoří i naši vlastní stezku (dva postoje a podstata našeho křesťanského povolání): Pokud nezapřeme sami sebe a nevezmeme svůj kříž, snažíme se pouze potvrdit a být sami sebou; chceme „zachránit svůj život“, jak říká Ježíš. Tím, že ho chceme zachránit, ho však ztratíme. Naopak ti, kdo se kvůli Ježíši nebudou snažit vyhnout svému utrpení a kříži, si život zachrání. To je výsledný paradox našeho následování Ježíše: „Neboť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí, když ztratí svou duši?“ (Mt 24,7). (Lk 9,25). Slova našeho Pána, která uzavírají dnešní evangelium, nesmírně otřásla svatým Ignácem a podnítila jeho obrácení: „Co by se stalo, kdybych se zachoval stejně jako svatý František a svatý Dominik?“. Kéž by v tomto postním období stejná slova pomohla i nám dospět k obrácení…!

Modlitba Společnosti Božího Slova:

Čtvrthodinová modlitba

Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.

Vzývání patronů Společnosti Božího Slova

Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.