Slova svatého evangelia podle Jana
Ježíš řekl zástupům: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Stojí psáno v Prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, kdo je od Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ (Jan 6, 44-51)
Zamyšlení:
S vděčností dnes zpíváme Pánu, který přišel se svým triumfem a děkujeme za slávu, do které zahrnuje díky své spásné oběti i nás, bídné hříšníky. Vzkříšený Pán se své církvi představuje jako „Jsem tím, kým jsem.“ A my tak můžeme více pochopit cestu spásy, která vede přes chléb života. Komunita, která se tehdy kolem něj shromáždila, ho poznává, sdílí s ním vznešenost lásky společenství a přijímá pokyny, které dostává a jsou učením Otce. Kristus, přemožitel smrti, nám znovu připomíná, že je to Otec, který je skutečným Stvořitelem všeho a hybatelem dějin spásy. Ti, kdo naslouchají a věří, žijí ve společenství s tím, který pochází od Boha, s jediným, kdo Boha viděl. Víra je samotným prvopočátkem věčného života. Živým chlebem pak je Ježíš. Není to výživa, kterou přijímáme pro své tělo, ale je to potrava naší věčné duše. Cítíme se hladoví po Bohu a žízníme po naslouchání jeho Slovu, které je radostí našeho srdce. V eucharistii je předchuť nebeské slávy. Naše společenství s Kristovým tělem, které stalo z mrtvých, je rámováno vědomím, že my musíme prosit o chléb živý, přijímat ho, protože je to pouze on, kdo může uspokojit náš hlad; jelikož je to právě Bůh, pro kterého jsme byli stvořeni. I když nás tento živý chléb jednou vyprovodí za hranici fyzické smrti (dá-li Pán), dostáváme ho už nyní, jako tělo obětované za život světa (Jan 6,51). Otcovým záměrem není, abychom zemřeli, tento záměr je však kromě Boží lásky k člověku spojen také s vírou, která se od nás očekává. Vyžaduje konkrétní a osobní odpověď na jeho volání. Pokaždé, když jíme z toho chleba, pojďme hlouběji do samotné Lásky! Už nežijeme pro sebe, nejsme na tomto světě náhodou. Svět je vzácný, protože existuje Ten, kdo ho prostřednictvím nás, tedy těch, kteří ho obývají, miluje až do krajnosti. Láska přišla na svět a přinesla oběť, z níž máme užitek všichni, dokonce i ti, kdo ji ignorují.
Podcast:
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
