Evangelium:
K Ježíšovi přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se. Ale učedníci jim to zakazovali. Ježíš jim řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království.“ Vložil na ně ruce a ubíral se dál. (Mt 19, 13-15)
Podcast:
Zamyšlení:
Dnes je nám předložena scéna k zamyšlení, která je bohužel v dnešní době velmi reálná: “K Ježíši byly přivedeny děti, aby na ně vložil ruce a modlil se. Učedníci je pokárali” (Mt 19,13). Děti jsou Ježíšem obzvláště milovány, ale my jim svým typickým a charakteristickým uvažováním “dospělých lidí” nedovolujeme dostat se do blízkosti Ježíše a Otce: – Až vyrostou, budou-li chtít, vyberou si…! Jaký to obrovský omyl! Chudí, to znamená ti potřební, ti, kteří nic nemají, jsou předmětem zvláštního Pánova zalíbení. A děti, kojenci, jsou skutečně velmi “chudí”. Jsou chudí věkem, jsou chudí formací… Jsou bezbranní. Proto církev – naše “matka” – rozhodla, aby rodiče přivedli své děti co nejdříve ke křtu, aby Duch svatý mohl obývat jejich duše a ony se mohly připojit k vřelému společenství věřících. Tak to uvádí Katechismus katolické církve i Kodex kanonického práva, zákonodárci nejvyššího stupně církve (která, stejně jako v každém jiném společenství, musí mít své vlastní zákonodárství). Nelze čekat, až se stanou dospělými! Takto postupovat je nesmysl. V podobném duchu si totiž můžeme položit otázku: – Co bude toto dítě jíst? Co mu dá matka, aniž by se ho vyptávala, čemu by dalo přednost. – Nebo jakým jazykem bude dítě mluvit? Stejným, jakým mluví jeho rodiče. – Do jaké školy bude toto dítě chodit? Kamkoli se ho rodiče rozhodnou vzít, aniž by čekali, až samo určí, kterému ústavu dá přednost… – Co jedl Ježíš? To, co mu dala jeho matka Marie. – Jakým jazykem mluvil Ježíš? Jazykem svých rodičů. – Jaké náboženství se Ježíš naučil a praktikoval? To, které vyznávali jeho rodiče, judaismus. Později, jako dospělý, díky formaci, kterou mu dali rodiče, založil nové náboženství… Nejprve však přirozeně žil to, které vyznávali jeho rodiče.
Myšlenky k dnešnímu evangeliu:
“Velcí světci pracovali pro slávu Boží, ale já jsem jen malá duše, pracuji prostě pro jeho potěšení.” (Svatá Terezie z Lisieux)
“Musíme se naučit vidět dětským srdcem, mladistvým srdcem, kterému nebrání předsudky ani není zaslepeno zájmy.” (Benedikt XVI.)
“Křesťané svým životem podle Krista urychlují příchod Božího království, „království pravdy … spravedlnosti … a pokoje“. Kvůli tomu nezanedbávají své pozemské úkoly; věrni svému Mistru je plní poctivě, trpělivě a s láskou. (Katechismus katolické církve, č. 2.046)
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Milí přátelé Božího slova a misií, více zamyšlení, reflexí a úvah nad Božím slovem či o misiích si můžete poslechnout a přečíst na naší webové stránce verbisti.sk.
Přejeme Vám pěkný a požehnaný den.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
